Po opravdu dlouhé době jsme dnes navštívili tetu ve Valašském Meziříčí. Pro ni jsem ráno vyrobila tento věnec.
Běžci naposledy ve čtveřici, podrobnosti již brzy...
Ořezané větve břízy jsem včera napěchovala do velkého hrnce z vetešnictví a zajistila rezavou skruží, také z vetešnictví. Teď dělají parádu vedle studny, místo aby ležely jen tak ladem na trávníku. Až z nich opadá listí, možná na ně něco zavěsím.
A už jsme u tety, její slepice (má i kohouta):
Tetin hlídač- Zlatice je z útulku a stejně jako Máša je velice tolerantní k drůbeži.
Když žila teta v Torontu, její restaurace dostala vyznamenání, a to právem; neznám nikoho, kdo by vařil lépe .
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zaslaný komentář. Pokud jej u příspěvku zatím nevidíte, čeká na schválení. Děkuji za pochopení.