pondělí 17. srpna 2020

Hra o jablko


Včera dopoledne při běžné prohlídce zahrady . . .


. . . byl objeven můj nový kráter a opět jsem dostala vyhubováno.


Taky na Terry padlo podezření, že drápkami protrhla folii v jezírku, kam se chodí pravidelně ochlazovat proti přehřátí, a z jezírka pak začala mizet voda.






Ptáci zase přispívají k tomu, že nám ze stromů padají jablka.

Pak jsem zaslechla pánečky, jak se mezi sebou baví:

"Co budeš z těch jablek dělat?"

"No, zkusím ten jablečný ocet..."

"Daleko užitečnější by bylo udělat třeba štrúdl".

Atmosféra v domě začala kvůli využití padavek houstnout, a tak jsem se rozhodla situaci vyřešit po svém.

Vyhlídla jsem si největší a nejzralejší jablko a začala ho zpracovávat.

To zaujalo Terry, které nestačí ujídat moje granule, ale zjevně měla o jablko zájem taky.

Nejdřív nevěděla, jak si o ně říct a hlavně jí bylo jasné, že jí ukápne pouze část toho, co už se mi nebude chtít dojídat.

Takže nejdřív se tázavě zadívala na paničku, jestli jí neporadí, jak jablko získat.

Pak si mi sedla přímo před čumák a když ani to nepomohlo, lehla si na záda.

Nakonec se na mě nalepila tak,  že jsem se rozhodla dobrovolně jí zbytek ohryzku přenechat.


To jste měli vidět, jak si s tím "vybojovaným úlovkem" vyhrála.

A hlavně jak jí to zase s těmi umorousanými fusisky "slušelo".

Máša













 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za zaslaný komentář. Pokud jej u příspěvku zatím nevidíte, čeká na schválení. Děkuji za pochopení.