Dnes vám povím, jak Sára žuchla do jezírka. Když přijela, tak jsme spolu klasicky dováděly, běhaly po celé zahradě a Máša nás v klidu pozorovala.
I když máme samozřejmě k dispozici misku s vodou, chtěla jsem Sáře ukázat to, co mě naučila Máša, tedy že nejvýživnější voda je z našeho jezírka.
A takhle to dopadlo:
Sára zahučela do jezírka jako já, když jsem měla svůj KRITICKÝ DEN.
Já jsem z jezírka vylezla sama,Sára myslela, že ji asi zachráním já, nakonec ji musel z vody vytahovat můj páneček.
Když záchranná akce skončila, šla jsem prozkoumat místo činu, Sára už radši zůstala opodál.
Chvíli po vytáhnutí Sára nevěděla, co má dělat, takže nakonec začala pojídat sedmikrásky:
Snažila jsem se jí vysvětlit, že sedmikrásky se nejí, obzvlášť když to zajídá hlínou a potom vyblinká prakticky hotový kompost, ale k ničemu to nevedlo.
Mášu naše debata moc nezajímala a v dálce zkoumala čerstvě vykakané hovínko.
Sáru jsem vybídla, abychom si zaběhaly po zahradě a mohla tak uschnout.
Brussels Griffon |
A takhle hezky Sára nakonec uschla.
Terry
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zaslaný komentář. Pokud jej u příspěvku zatím nevidíte, čeká na schválení. Děkuji za pochopení.